Pár slov o Cherry. Kde začít? Dnes má 7. měsíců. Od 4. ledna hárá. Už nám holka dospěla. Přeměřili jsme ji a je vysoká 57 cm a váží 29 kilo. A to je nejspíš její konečná. Výškově určitě. Váhově nejspíš také. Cvičáku si ještě moc neužila. Byli jsme párkrát na podzim, ale byla ještě hodně malinká. Pak jsme měli prázdniny. Paničce se prostě nechtělo. A teď hárá. Každopádně je to miláček. Náš chlupatý miláček.
V noci spává na zemi. Když jí je teplo, tak u pánečka. Nebo u paničky u topení na polštáři. Nebo také ráda leží v nohou paničky a dívá se ven z okna. Ráno čeká, až se probudíme a potom nás bouřlivě vítá. Zaleze si za námi do postele a mazlinkáme se. Přece jsme se celou noc neviděli. Zbožňuje chleba. I když tvrdě spí, při zvuku kráječe je hned na nohou.
Vždy leží blízko nás. Třeba teď mi hlodá židli a myslí si, že o tom nevím. Leží vždy tam, kde něco děláme. Nejlepší je v kuchyni, kdy si při smažení lehne pod sporák, při umívání nádobí pod dřez. Nebo při sprchování leží a čeká pod umyvadlem. Je to expert v zavazení. Při štěkání má krásný, hluboký hlas. Je to rozený hlídač. Ačkoliv ji moc necvičím, jakoby už všechno uměla.
Načapali jsme ji při obědě, jak ji z tlamy tečou sliny jako to dělá Matylda. Snad jí to nezůstane. Sežere všechno. Při podávání pamlsku se nadechne a hlasitě zhltne. To nás vždycky rozesměje. Musíme dávat pozor na kosti. Ty také ráda zhltá a potom zvrací. Když otravovala podstrčila jsem ji kolikrát papriku, banán, mandarinku, pomelo … s těmito kousky odchází většinou na pelíšek , kde je opatrně sežere. Pak má velkou radost.
Mi máme radost, že vydrží s venčením, když jsme v práci. Nechci to ještě zakřiknout, ale už se ji to párkrát podařilo.
Je toho tolik, co by se dalo o Cherry ještě napsat, že si teď nemůžu na nic vzpomenout. Zakončila bych to tím, že začínám zbožňovat ovčáky!
Navštívil nás dvouletý Šimonek a tak jsme pořídili pár fotek.
Foto zde!